•  

V roce 1861 vznikla myšlenka na založení divadelního spolku, první představení se uskutečnilo v září stejného roku v bývalé zámecké kapli. A to nadšení do divadla vydrželo dalších 160 let. V roce 2021 nevíme, co bude za týden a zda budeme moct výročí patřičně oslavit. Pojďme si tedy alespoň virtuálně připomínat ty nejdůležitější mezníky z naší dlouholeté činnosti. A aby to bylo zajímavější, nepůjdeme chronologicky, ale podle měsíců a jejich významných událostí napříč 160 lety.

 

 

Slavíme 160!

 

 

ÚNOR 1937

 

Málokterý ochotnický spolek se mohl na konci 19. století pyšnit vlastním divadlem. To naše Jiříkovo, přestavěné z bývalé budovy kasáren, stálo od roku 1881 na rohu ulic Na Valech a Divadelní. S poděbradskými ochotníky zažilo nejrušnější období začátku 20. století, první světovou válku a rozkvétající prvorepublikové lázně. A i přesto, že kapacita přesahovala 400 diváků, přestávalo nakonec svými rozměry stačit a plánovala se velkorysá přestavba, kterou měl zajistit uznávaný divadelní architekt Jindřich Freiwald. K té ovšem nedošlo, protože divadlo v noci z 21. na 22. února 1937 vyhořelo.

 

V archivu Polabského muzea se dochoval výpis z policejní zprávy: „22. února ve tři hodiny 20 minut bylo zjištěno, že z budovy Jiříkova divadla vychází hustě kouř. Po učiněném poplachu dostavili se v několika minutách na místo členové hasičského sboru poděbradského se svým velitelem p. Blažkem v čele za jeho vedení byly pohotově činěny přípravy ku zdolání ohně, který uvnitř budovy řádil. Při otevření dveří objevil se hrůzný obraz, jak ničivým živlem zachváceno jest jeviště a lože divadla. Požár rychle se přenášel na balkony a vnitřní zázemí, takže v tom směru se již nic zachraňovati nedalo. Hasiči museli se omezit na lokalisování požáru, kterým byla nejvíce ohrožena vedle stojící budova dívčí školy. Po tříhodinovém úsilí podařilo se dalšímu rozšíření požáru zabrániti. Avšak z budovy divadla zůstaly jen holé stěny. Večer před požárem bylo tu představení /divadelní/ které skončilo o 23. hodině. Hasičská hlídka provedla pravidelnou prohlídku než bylo divadlo uzavřeno, nic podezřelého však shledáno nebylo. Požár patrně povstal od kamen u kulisárny. Škoda způsobená požárem činí nejméně 600.000 Kč a jest jen nepatrně kryta pojištěním (…).“

 

Mimo vybavení divadla shořelo mnoho zapůjčených věcí, například projekční přístroj, 4 reflektory, 2 plyšové pohovky, housle pana Knoblocha, basa hudebního spolku Hlahol a také mnoho dalších divadelních rekvizit, jak popisuje článek z měsíčníku Divadelní tribuna. Shořel také celý archiv divadelního spolku sahající až do roku 1861. Ale přeci jen se podařilo zachránit několik vzácných maličkostí: „Hasiči zapojili motorovou stříkačku na hydrant u divadla a mohutnými 4 proudy zápasili se zhoubným živlem. V té době – jakoby zázrakem – obrátil se vítr na východ, jen asi na krátkých 5 minut, takže dusivý dým z chodby divadelní se uvolnil. V této krátké době, s opravdovým nasazením života, vnikl do šaten, rozbiv dříve rukama okenní tabulku, p. M. Kraus, městský úředník a režisér ochotnického spolku ‚Jiří‘ a vynesl společně se školníkem dívčí školy p. Aloisem Trajkanem 2 kožichy, patřící pí Havsové, kufřík obsahující kožešinu stříbrné lišky, kabelku z krokodýlí kůže pí. B. Knoblochové, choti advokáta, 4 obleky a konečně radiový přístroj, který od něho převzal v nejvýš kritické chvíli předseda spolku p. JUDr. Knobloch.“

 

A tím Poděbrady pozbyly své skromné, ale vyhlášené Jiříkovo divadlo, které sloužilo kulturním akcím necelých 56 let a na jehož jevišti začínala Leopolda Dostálová a hostovaly další slavné osobnosti, například Eduard Kohout, Rudolf Deyl st. či Vlasta Fabiánová. I přes následující snahy ochotníků a příznivců, divadlo nebylo již nikdy obnoveno a Divadelní ulice zůstává bez divadla. Na památku této nešťastné události pořádá pravidelně DS Jiří své valné hromady v druhé půlce února.

 

Zdroj: archiv Polabského muzea, Kroniky DS Jiří

 

 

Foto z her najdete také na www.dsjiripodebrady.rajce.idnes.cz

ferman pro členy