•  

ČINNOST SPOLKU OD JEHO ZALOŽENÍ AŽ PO SOUČASNOST

 

 

 

 

 

 

1861 je založen Spolek divadelních ochotníků a  Čtenářská beseda.

1861 SDO hraje aktovky přeložené z polštiny „Pan Čapek“ a „Roztržití“, režie O. Franta.
Přičiněním purkmistra V. Hráského vzniklo divadlo v zámecké kapli, opona a část dekorací od pozdějšího malíře dvorní vídeňské opery J. Kautského, mj. „Ženich z hladu“,  „Studenti na cestách“

1863 Ochotníci hrají 20 představení, mj. hra se zpěvy „Ďáblův podíl“ (E. Titl na text Scribeův).

Do 1865 řídila divadlo městská rada, pak zvláštní výbor.

1861-1879 Hraje se 191 představení, např. „Bankrotář“; „Matka a dcera“; „ Lakomec“; „Divotvorný klobouk“; „Pražský flameng“; „Tvrdohlavá žena“; „Paní Marjánka, matka pluku“; „Zlý jelen"; „Prodaná láska“; „Ženichové“; „Žižkův meč“; „Slepý mládenec“; „Ženská vojna“; „Sládci“; „Strakonický dudák“; „Pašerové“; „Mlynář a jeho dítě“; „Inzerát“.

1868 Hraje se „Revizor“; „Blázinec v prvním poschodí“; „Rohovín Čtverrohý“; „Paličova dcera“ a hostují pražští herci Veverková, Hynková, Bittner, Šmaha. Po odchodu ze zámecké kaple se hrálo v tanečním sále U zeleného stromu.

1879 SDO se skládá ze 77 žen a 132 mužů.

1879 „Jací jsou ti naši muži“, poslední hra v zámecké kapli.

1881-1890 se hrálo 125x.

1881 je otevřeno nové Jiříkovo divadlo na místě vyhořelých kasáren, změna SDO v DS Jiří. Dne 18. 12. 1881 se divadlo slavnostně otevřelo hrou „Dcery pana Zajíčka“.

1882 se uspořádalo 12 divadelních představení.

1882 probíhají Tylovy oslavy. Se studujícími a zpěváckým spolkem hostoval v J. K. Tylovi Budil a Lier.
Předsedou SDO se stal (po valné hromadě v 12. 1882) Bouček, jednatelem a režisér Wünsch.

1883 město darovalo budovu divadla ochotníkům.

1883 uvedeny hry:  Hrázský: „Před plesem“; Schönthan: „Hloupý kousek“ – se hrál ve prospěch fondu na dostavbu divadelní budovy.

1885 v Sardouově „Fedoře“ se konalo jedno z prvních vystoupení Hany Kvapilové.

1886 bylo divadlo upraveno (výzdoba sálů a opona G. Kubeš, otec H. Kvapilové).

1890-1911 Odehrálo se 252 představení, z per novějších autorů: Světlá, Šamberk, Vrchlický, Jirásek, Svoboda, Preissová, Mrštíkové, Kvapil, Ibsen, Čechov, Suvorin.

1896 jako ochotnice zde zahájila svou hereckou dráhu Leopolda Dostalová v představení „Panu senátorovi“ (1879-1972, h. ND).

1896 uvádí DSJ „Zlaté péro“; „Blázinec v 1. Poschodí“; „Zapřel ženu“ (Moser); „Směry života“ (Štolba); „Kutnohorští havíři“ (Tyl); „Písmákova dcera“ (Ruth); „Těžké ryby“ Balucký); „Šťastný člověk“ (Němirovič-Dančenko); „Ideál“ (Ruth); „Osamělé duše“ (Hauptmann).

1897 Hraje se E. Pešková: „Uvězněná o vodě chlebě“ - v této aktovce náhodou Dostalovou uviděl režisér ND Jar. Kvapil a její talent ho zaujal natolik, že ji doporučil své ženě Haně, aby ji soukromě školila v herectví.

1897 odpremiérováno „Milkování“; „Nový život“; „Palácová revoluce“; „Bláznivý nápad“; „Paní majorka“; „Opuštěný“; „Vodní družstvo“; „Příbuzní“; „Cyprienna“; „Divoška“ (Krylov).

1898 „Darmojedka“; „Salický zákon“; „Dcera Jeffova“; „Strakonický dudák“; „Zápas motýlů“; „Bohatá holka“; „Bílé růže“; „U klavíru“; „Bída; „Sestřenka“.

1899 uvedeno „Tak je na tom světě“ (Štolba);“ Maloměstské tradice“ (Štech); „Bez lásky“; „Tři sta třicet tři“; „Martin Luba“; „Druhá láska“ (společně s Dámským odborem Národní jednoty Severočeské); „Nioba“; „Maloměstské tradice“; „Tak je to na tom světě“; „Nora“.

1902 proběhla premiéra „Olga Rubešova“

1903 Proběhly Vrchlického oslavy, první vystoupení Karla Dostala (1884-1866, r. ND);“ Obětní beránek“; „Almužna“; „Horácova přísaha“; „Olga Rubešová“;“ Srážka vlaků“.

1905 v Jiříkově divadle (zal. 1860) se odehrálo 46 představení, z toho 9 ochotnických.

1909 uvedena „Charleyova teta“ (T. Brandon), „V zakletém zámku“ (K. Leger).

1911-1937 se stalo obdobím největších úspěchů ochotníků DS Jiří. Sehrálo se něco okolo 550 představení. První provedení několika her, účast autorů Svoboda, Šalda, Herrmann, Hais-Týnecký, Preissová. Na repertoáru byly současné naše i cizí hry.

Pořádaly se zájezdy do okolních obcí.

1921 hraje se „Slečnin manžel“ (Drégely) - režie J. Novotný; „Bytová nouze“ (Arnold, Bach);“ Chytrák nad chytráky“ (Krylov) - režie A. Turinský; „Dva světy“ (Ladecký) - režie R. Zapletalová; hrála též hlavní roli; „Zlatý Jiří“ (Balák, Vrbský) - režie E. Procházková, v hl. roli Hellich; „Niobé“ (Paulton) - režie F. Lesák, hl. role Helichová; „Z univerzitního života“ (Wittenbauer); „Domov a víra“ (Schönherr) - režie A. Turinský, hlavní role Bok, Balcar; „Perská kočička“ (Locke) - režie S. Višata; „Ideální manžel“ (Wilde) - režie R. Zapletalová, hl. role Novotný, Turínský, Herberová-Obereignerová.

1922 DSJ zaznamenal velký úspěch v Liberci. Jh. zde vystupovali herci ND Hübnerová, Vydra st., Kohout, Jičínský, Steimar, Vrchlická, Deyl st.

1925 obnova vnitřního vybavení divadla.

1925 „Nezralé ovoce“ (k připomenutí 100. představení přední členky divadla Boženy Višatové; „Svatba v Káni Galilejské“ (Schönthan).

1928 „Zapovězené ovoce“ (Bach).

1930 Bartoš: „Vzbouření na jevišti“.

1931 proběhly rozpory v DS.

1933 G. B. Shaw: „Čokoládový hrdina“, v hlavní roli JUDr. Viktor Knobloch.

1934 soubor se rozdělil na dvě skupiny „Jiří“ a „Tyl“. Tyl vystupoval v hotelu Záložna. V obou režíroval J. Rada.

1935 Fr. Langer: „Velbloud uchem jehly“; R. Rolland: „Hra o lásce a smrti“.

1936 A. Jirásek: „Lucerna“

1937 bylo divadlo zničeno požárem. Před požárem divadla proběhlo poslední představení „Srdce v soumraku“. Po požáru zahrál „Tyl“ v lázeňském parku operetní frašku „Z českých mlýnů“ za účasti autorů a výtěžek byl věnován ve prospěch postavení nového divadla. Ještě týž rok se obě skupiny spojily v jeden soubor pod názvem „Divadelní spolek Jiří“.

1938 se DSJ stal členem ÚMDOČ. Bylo 65 členů, měli vlastní jeviště a hrálo se 10 představení.

1939 „Peg mého srdce“ (Manner); „Vějíř lady Windermeerové“ (Wilde);“ Pes a kočka“ (Schöfer); „Perly panny Serafinky“ (Balda-Brožík).

1940 „Hra na schovávanou“ (Scheinpflugová); „Paličova dcera“ (Tyl); „Hoši, dívky a psi“ (Vandenberghe); „Noc na Karlštejně“ (Vrchlický); „Sluha pánem“ (Armont); „Moudrá Penny“ (Black); „Právo na hřích“; „Dačický z Heslova“ (Stroupežnický); „Vzorný manžel“ (Hopwood); „Ta pravá“ (Grmela); „Mikuláš Dačický z Heslova“; „Naši furianti“ (Stroupežnický); „Naděje“ (Bernstein); „Rozveselená rodina“; „Mlsáníčko“; Dumasova „Dáma s kaméliemi“; Šamberkovo „Jedenácté přikázání“ a Vrbského „Lesní žínka“. V Prozatímním divadle na Záložně ochotníci zahájili hrou „Matka“.

1941 Stroupežnický: „Naši furianti“; H. Ibsen: „Heda Gablerová“; „Herakles versus Puma“ (Piskoř); „Život není sen“ (Tetauer); „Jedenácté přikázání“ (Šamberk). Původní plány byly na stavbu nového divadla změněny na přestavbu stavení Na kovárně v předdvoří zámku. Uveden „Stín“ (Niccodemi).

1942 se divadlo otevřelo představením „Naši furianti“ v provedení ochotníků.
DS Jiří vedl J. Rada (iniciátor realizace stavby).

1943 byl DS Jiří rozpuštěn.

1944 vešel v platnost zákaz div. činnosti.

1945 opětovné zahájení činnosti po válce v nové budově na zámku Národním večerem, režie J. Rada, divadlo bylo svěřeno do správy spolku Jiří. Novým názvem se stal „Městské divadlo Na kovárně“.

30. 9. 1945 proběhla slavnostní premiéra Jiráskovy „Lucerny“; 27. – 28. 10. 1945 ke státnímu svátku byla uvedena hra „Václav Hrobčický z Hrobčic“; 25. 12. 1945 proběhla premiéra hry Olgy Scheinpflugové „Quayna“, j. h. Ladislav Boháč; následovaly hry 31. 12. 1945 Brandon:  „Charlyova teta“.

1946 Gorkij: „Vassa Železnovová“, v rolích manželů Železnovových se představili Věra a Viktor Knoblochovi; proběhlo 6. -7. 3. 1946 slavnostní představení k výročí T.G.M. s proslovem starosty obce sokolské Josefa Truhláře; Matterling:  „Stilmondský starosta“; 6. – 7. 4. 1946 za přítomnosti autora Jaroslava Kvapila „Princezna Pampeliška“. 18. 5. 1946 k 70tiletému výročí sboru dobrovolných hasičů se sehrála v Poděbradech hra J.I.Kalivody: „Pod hasičským praporem“; 28. – 29. 9. 1946 na oslavu 50tého výročí postavení pomníku krále Jiřího byla uvedena hra Rudolfa Medka „Jiří Poděbradský. V tomto roce uzavřena nová smlouva s národním výborem, která svěřovala divadlo do správy spolku.

1947 Kaufmann:  „Černá věž“, j. h. Otomar Korbelář.

1948 K. Čapek: Věc „Makropulos“; Dyk: „Posel“, j. h. Edvard Kohout; Langer: „Velbloud uchem jehly“, j. h. Antonie Nedošínská, po únoru 1948 se změnilo politické vedení, které chtělo dostat soubor z divadla a omezit mu repertoár, protože byl příliš buržoazní.

1949 Fr. Langer: „Jiskra v popelu“; K. Isajev a A. Galič: „Volá vás Tajmyr“; Gorkij: „Vassa Železnovová“.

1949 byla spolku vypovězena smlouva a přidělen náhradní prostor v bývalém archivu, poté však prakticky znemožněna činnost.

1950 A. a V. Mrštíkovi: „Maryša“.

1951 Goldoni: „Sluha dvou pánů“, j. h. Vlasta Matulová; Šamberk: „Josef Kajetán Tyl“.

1952 W. Shakespeare: Othello, v roli Jaga V. Knobloch; O. Nedbal: Polská krev, režie V. Knoblochová; Mdivani: „Koho tlačí bota“, j. h. Jaroslav Marvan.

1953 R. Piskáček: „Slovácká princezna“, režie V. Knoblochová; Válek: „Česká polka“ – hra se zpěvy a tanci za účasti autora. Pro velký úspěch se 8x opakovalo.

1954 Oskar Nedbal: „Polská krev“ ve spolupráci s místním Hlaholem.

1955 Oskar Nedbal: „Vinobraní“ opereta, j. h. Jára Pospíšil – pro úspěch se hrálo 8x.

1956 se soubor podílel na filmování „Dědeček automobil“ v režii Alfréda Radoka (2. Režisér Vladimír Svitáček, 3. Režisér Miloš Forman, autor Adolf Branald).

1957 M. Gorkij: „Vassa Železnovová“, v rolích manželů Železnovových opět Věra a Viktor Knoblochovi.

1958 K. Čapek: „Matka“; V. K. Klicpera: „Hadrián z Římsů“.

1959 F. F. Šamberk: „Palackého třída 27“. Koncem 50. let se stal DS zájmový odbor kulturní komise ZV ROH Státních lázní, později pod MKS.

1960 J. Zeyer: „Radúz a Mahulena“; A. Rozov: „Šťastnou cestu“; P. Karvaš: „Lidé z naší ulice“; Drda: „Dalskabáty, hříšná ves“.

1961 Fr. Kožík:  “Cesty žen“; A. Jirásek: „Filozofská historie“, dramatizace F. Horák a D. Rybínová, režie R. Boes. Hlavní kvalitou inscenace se staly upřímné a prožité výkony čtveřice studentů slečny Elis;  Procházka: „Popelka“; Gusjev: „Sláva“.

1962 A. Arbuzov: „Šest zamilovaných“; V. K. Klicpera: „Hadrián z Římsů“.

1963 A. Arbuzov: „Setkání s mládím“; Pavlíček: „Nalezená revue“.

1968 J. Makarius: „Strašidýlko, pro děti“; V W: „César“, režie J. Pavlíček.

1969 F. F. Šamberk: „Podskalák“, režie J. Pavlíček; Raupach: „Mlynář a jeho dítě“, režie J. Pavlíček; „Těžká Barbora“ a dále – se objevily komedie VW a obnovila se činnosti. Repertoár tvořil např. „Společný byt“ (Dobričanin), „Slavnost lampionů“ (Pfeiffer), „Caesar“(VW), účastnili se aktivně na přehlídkách.

1970 Matuščíková: „Kristýna“ a „300 jednou ranou zabil“. Režie V. Knoblochová.

1972 J. Pavlíček (též režie): „Údajně šťastný Edy“.

1973 L. Andrejev: „Ten, který dostává políčky““- získána cena za dramaturgii.

1974 A. Jirásek: „Vojnarka“ -  účast na JH; A. Casona: „Jitřní paní“.

1975 A. Makajonok: „Tribunál“ -  účast na JH – získána cena za režii, cena za scénografii (Pavlíček); na NPRSDH ve Svitavách získán - Pohár A. P. Čechova

1977 A. S. Puškin: „Eugen Oněgin“ – získána cena za dramaturgii (Pavlíček).

1978 Petr Markov: „Toulavý kufr“.

1979 H. Fielding: „Přeukrutná tragedie o životě a smrti Palečka Velikého“, režie J. Pavlíček, účast na Erbenově Žebráku.

1981 Fr. Hrubín: „Oldřich a Božena“, režie J. Pavlíček.

1982 František Hrubín: „Oldřich a Božena“, r. J. Pavlíček. Účastnili se na ObP Tylova Kutná Hora.

1983 Fr. Šrámek: „Zvony“, režie J. Pavlíček. Účast na JH, kde byla získána cena za ženský herecký výkon pro D. Baštovou.

1985 I. Iredyňskij: „Moderní jesličky“, režie J. Pavlíček.

1987 S. Fayad: „Jak vykrást banku“, režie L. Langr.

1988 V Divadle Na kovárně probíhala rekonstrukce, tím pádem byla znemožněna div. činnost DS Jiří.

1989 D. Fischerová: „Báj“, režie J. Pavlíček.

1991 pohádka „Sůl nad zlato“, rež. Jana Pospíšilová

1999 v rámci Roku obnovy poděbradského divadla vyhlásil DS Jiří výtvarnou soutěž Jak si děti představují poděbradské divadlo, další aktivity spojené s obnovou divadla proběhly v rámci Majálesu.

2000 A. Christie: „Deset malých černoušků“, režie Ladislav Langr. Proběhl happening 24 hodin čtení a Letní divadelní festival v zámecké zahradě.

2001 byla ukončena rekonstrukce a divadelní budova se otevřela.

2001 „Odhalení“, autor a režie L. Langr; „O chytré Kačce“ autor a režie Jana Pospíšilová; pásmo ke 140tému výročí založení spolku „(Neúplný) příběh divadla“; „Dědeček-aneb musíme tam všichni“ autor a režie Jaroslav Koloděj.

2002 „Králobraní“, autor a režie L. Langr;  Rudolf Trinner: „Moje žena není anděl“, režie Hana Zacharníková j. h.

2003 Norman Robinson: „Hrobka s vyhlídkou“, režie Jaroslav Koloděj.

2004 „Bel canto dela morte“, autor a režie L. Langr; v plenéru „Fanfán Tulipán“, režie a L. Langr; John Patrick: „Podivná paní Savageová“, režie Ivan Klička j. h.; Rudolf Trinner: „Drahouškové“, režie Hana Zacharníková j. h.

2005 - „Jak Kašpárek vysvobodil krále Honzu“ autor a režie Jaroslav Koloděj- účast na Dospělí dětem, Lážov Káji Maříka; Jaroslav Koloděj: „Jak čert vyletěl z kůže“, režie Zdeněk Havlas;  J. N. Nestroy: „Lumpaci Vagabundus“, režie a L. Langr.

2006 „Červený koberec“, autor a režie Ladislav Langr; Václav Charbuský: „Královna a broučci“, režijně se podílela Jana Kličková j. h.; „Nejkrásnější válka“ na motivy Aristofanovy hry, režie Nataša Doležalová; A. Casona: „Jitřní paní“, režie J. Pavlíček.

2007 „Kocour v botách“, režie Jana Pospíšilová; John Patrick: „Paní Savageová v rozpacích“, režie Ivan Klička j. h.; Oldman a Young: Ezop, hudební komedie, r. J. Pavlíček - účast na Voskovcově Sázavě; Samy Fayad: „Jak vykrást banku“, režie Jan Novák j. h.; „Ježibaby z Babína“, autor a režie Jaroslav Koloděj; lidová vánoční hra „Putování do Betléma“, režie L. Langr.

2008 Andersen - Švarc: „Sněhová královna“, režie L. Langr, cena za herecký výkon na Pohádkovém mlejnku (Jana Langrová a Martin Šípek), účast na festivalu Erbenův Miletín; J. N. Oldman: „Ezop“, r. J. Pavlíček - účast na festivalu Kroměříž, účast na Klicperův Chlumec - ceny za herecké i jiné výkony: Ladislav Langr za roli Xchantese a Jaroslav Brendl za roli Ezopa, dále účast na Perlení, Bechyně a účast na Pojizerské hry, Dobrovice; Jiří Teper: „Kocour v botách“, režie Jana Pospíšilová - účast na KP Dospělí dětem, Havlíčkův Brod, účast KP Pohádkový mlejnek, Žďár n. Sáz, účast na KP Prima setkání, Nové Strašecí; Drda: „Hrátky s čertem“, režie Nataša Doležalová; „Ježibaby z Babína“, autor a režie Jaroslav Koloděj.

2009 Karel Poláček: „Hostinec u kamenného stolu“, režie Roman Vlasák j. h.; Suchý, Havlík: „Dr. Johan Faust – Praha I, Karlovo náměstí 40“, režie Nataša Doležalová.

2010 „Tajná schůzka na Kačině u hraběte Chotka“, autor režie Ladislav Langr – hráno přes celé léto na zámku Kačina, Gregori Gorin: „Zapomeňte na Hérostrata“, režie j. h. Pavel Trávníček; Tomáš Krombholz: „Peklo v pekle“, autor a režie Tomáš Krombholz;  „Krocan aneb Pracovní název Prasárna“ autorský kabaret herců - účast na CP Náchodská prima sezóna a Na hraně.

2011 Roman Djerassi + Roald Hoffmann: „Oxygen (Kyslík)“, režie Pavel Trávníček j. h.; „Hrabě Chotek opět řádí“, autor a režie Ladislav Langr – hráno opět po celé léto na zámku Kačina;  Ladislav Langr: „Králobraní“, režie Lumír Olšovský j. h.  Jan Pavlíček podle stejnojmenné Legendy z historie ruské od Karla Havlíčka Borovského uvedl: „Křest sv. Vladimíra“ s hudbou Josefa Jíny - účast na soutěži Voskovcova Sázava – ocenění Janu Pavlíčkovi za dramaturgii a režii, čestné uznání Josefu Jínovi za hudbu, Ivaně Illichmannové a Miky Mejstříkovi za herecký výkon. Účast na 16. přehlídce ochotnických souborů Jizerské oblasti Byl uspořádán vzpomínkový Galavečer – kde byla průřezově zmapována existence souboru za 150 let jeho činnosti.

2012 Adolf Toman: „Princezna na hrášku“, režie Jana Pospíšilová, Lysická, Bourek: „Ženich pro čertici aneb sedmimílové boty“, režie Miroslav Fišer. „Na drátě je klokan“, autor a režie Ladislav Langr – účast na přehlídce Klicperův Chlumec – kde byla získána ceny za režii, dále Helena Pěchová za hlavní cenu v ženské roli, Karolína Lišková a Jaroslav Brandl za pozoruhodný výkon, Martin Daněk za mužský výkon. Sarah Ruth: „Uklizený dům“, režie Jan Novák j. h., „Mrazík“ režie Miroslava Fišera.

2013 „Křest svatého Vladimíra“ se účastnil přehlídky 3. 3. 2013 v Lomnici nad Popelkou – a získali cenu za režii a dramaturgii Janu Pavlíčkovi, čestná uznání: Jakubu Charvátovi za roli cara, Mikimu Mesjstříkovi za roli Matese a Ivaně Illichmannové za roli Duni. Christopher Hampton: „Nebezpečné známosti“ režie Jana Langrová. „Uklizený dům“ - účast na postupové přehlídce ochotnického divadla 13.3.2013 - Wintrův Rakovník - čestné uznání Kateřině Urbánkové za roli Lane, čestné uznání za režii pro Honzu Nováka, hlavní cena za scénu Janu Pavlíčkovi a Petru Svobodovi, hlavní cena za kostýmy pro Grandstore a hlavní cena za herecký výkon Janě Puldové za Virginii. Pohádka „Ženich pro čertici, aneb sedmimílové boty“ získala na Pohádkovém mlejnku ve Žďáru nad Sázavou 21. 3. 2013 tato ocenění: cenu za herecký výkon: Jakub Charvát, Hana Svobodová, Blanka Fišerová a Jolana Daňková, čestné uznání za herecký výkon Vladimír Kopáček, čestné uznání za režii Miroslav Fišer. Pohádka byla doporučena na Popelku do Rakovníka.

2014 Arnošt Goldflam: „Dámská šatna“ režie Nataša Doležalová, „Žabí syndikát“ - adaptace detektivního románu Edgara Wallace, režie Ladislav Langr.  „Na drátě je klokan“ - účast na 17. přehlídce ochotnických souborů Jizerské oblasti v Lomnici nad Popelkou, kde byla získána čestná uznání za úpravu textu, a herecké výkony Karla Lhotského, Martina Daňka a Jany Langrové a uznání za kostýmy a make-up pro Janu Ježkovou a Ivu Illichamnovou.

2015 Vladimír Renčín, Jindřich Brabec, Hana Čiháková: „Nejkrásnější válka“ obnovená premiéra, režie Nataša Doležalová; „Zachraňte Sněhurku“ - poetický muzikál pro děti v úpravě a režii Jana Pavlíčka. „Nebezpečné známosti“ se účastnily přehlídky v Třešti, kde získaly ceny za herecký výkon Jolany Daňkové a za režii a scénografii pro Janu Langrovou a doporučení na Piknik Volyně.

2016 „Znáte Coco Chanel?“ autor a režie Jana Langrová. „Žabí syndikát“ – účast na druhém ročníku přehlídky Orlická maska 2016, kde získali ocenění za herecký výkon Jakub Charvát, Jolana Daňková, Martin Daněk, Ladislav Kopáček, za autorskou hudbu Pavel Husa, za divadelní adaptaci, výpravu a režii Ladislav Langr, Jan Drda: „Dalskabáty hříšná ves aneb zapomenutý čert“ v režii Miroslava Fišera. V rámci výročí 155 let spolku jsme se zapojili do projektu Noc divadel.

2017 Wolker, Orten, Hrabě: „Tak mlád, tak krutě mlád“ režie Jana Langrová, Jordi Galcerán: „Grönholmova metoda“ režie Ladislav Langr, Jan DSrda: "Hrátky s čertem" v režii Nataši Doležalové

 

 

 

 

 

 

Foto z her najdete také na www.dsjiripodebrady.rajce.idnes.cz

ferman pro členy